Báseň

U topolu nad jezerem

Seděl Jarda podvečerem.

Chce si chytit rybičku

na svou novou udičku.

Vedle sebe má Hagíse,

hrajou si a baví se.

Hagísek je Járypejsek.

Jarda ho má tuze rád,

proto mu chce na svačinku

pár rybiček nachytat.

Ale ouvej, ale běda,

rybka se však chytit nedá!

Nechce žádnou návnadu,

raděj bude o hladu.

Hagís už se olizuje,

už si zuby brousí,

jak tu pěknou rybku malou

zakousnout si zkusí.

Když se náhle vlna zvedne,

rybka hlavu vystrčí.

Potměšile ušklíbne se,

na Jardu cos nastrčí.

Na háček pak dala dárek.

Pozor Jardo, hýbe se ti splávek!

Jarda září, Jarda jásá:

Panečku to bude krása!

Zasekne a nahoru

vytáhne si bačkoru.

Hagís jenom nakniká:

Ty jsi, Jardo, nešika.

Já tě mám rád, já tě beru,

ale bačkoru, tu nesežeru!

No, tak jsem zas na nule

a budu žrát granule.